Ahoj,

nabízím ti Discovery sezení zDARma, abys mohl(a) na vlastní kůži zažít transformační sílu celostní somatické aktivace - určené pro ty, kdo se mnou ještě nezažili 1:1 sezení.

Proč celostní somatická aktivace?

Naše osobnost se skládá z mnoha vnitřních částí, které navenek vnímáme jako tělo. Když jsou tyto části (psychika, emoce, duše, atd.) v konfliktu mezi sebou nebo v ohrožení, dříve či později se odpojí od celku. Toto odpojení můžeme vnímat nebo si ho ani neuvědomujeme - projeví se prostřednictvím různých forem somatizace(*). Od necitlivosti a “zamrznutí” v reakci na konkrétní situace až po nepříjemné tělesné pocity, tlak, podráždění, diskomfort v těle či dlouhodobou psychickou nerovnováhu.

Provedu tě prací s tělem, dechem, myslí, životní energií, imaginací vnitřních částí, případně konstelační dynamikou a prací se stínem. Záměrem je propojit vědomí s podvědomím(**) a srdce s myslí - pozvat tě k většímu souladu s vědomě či podvědomě potlačenými částmi sebe sama a transformovat to, co brzdí naplnění tvých přání a cílů.

Celý proces bude ve tvém rytmu, v souladu s tvým aktuálním stavem, aby mohly být části, se kterými budeme pracovat, bezpečně integrovány zpět do tvé celistvé identity.

(*) Co je somatizace?

Pojem somatizace vychází z psychosomatiky (psyché = duše, soma = tělo), která se zabývá vlivem psychiky na tělo. Somatizace je projev duševních pochodů na tělesné rovině - mechanismus, kdy nezpracované emoční prožitky nacházejí vyjádření prostřednictvím tělesných symptomů.

(**)Terapeutický dechový ponor přivádí hlouběji ke kořenům toho, co tě v běžném stavu vědomí drží zpátky. Vyzkoušíš si, jaké to je bezpečně pouštět kontrolu a odevzdat se procesu naplno. Zvědomíš si, kam tě život vede, když povolí strachy, obavy a negativní návyky, které při dechovém ponoru ztrácejí svou sílu. Odměnou ti může být větší pocit lehkosti, rovnováhy a hlubšího ukotvení v sobě i ve svém životě.

Když tělo převezme kontrolu

Akumulovaným stresem nebo příliš silným a rychlým zážitkem, který přehltil náš nervový systém, se může narušit komunikační spojení mezi mozkem a tělem. Naše ochranné mechanismy pak převezmou kontrolu – jako kdybychom se z řidiče našeho vozidla (těla) stali spolujezdcem, který sleduje autopilota.

Tělo naší mysli méně důvěřuje a obnovení této důvěry chce konzistenci, bezpečí a trpělivý pomalejší rytmus než naše mysl očekává. Nestačí si věci jen uvědomit a chtít se změnit – tělo a zejména nervový systém si pamatuje víc, než ví naše hlava.

Hlava není nepřítel, ale bez informací z těla nemůže efektivně pomáhat. Proto je důležité postupně obnovit přátelství mezi hlavou a tělem a dostat je na jednu "palubu".